Barborka
Když jsem potkala Kateřinu Hotmarovou z Třebařova na jarmarku regionálních výrobků Moravského krasu ve Skalním mlýně, zaujalo mě v její ruce vodítko, na jehož druhém konci nebyl žádný pes, nýbrž copatá dívenka s tabletem. Druhou rukou vedla žena mladšího chlapce. Nedalo mi to a na její dceru, připomínající Pipi Dlouhou punčochu, jsem se jí zeptala. Celý příběh jsem napsala pro on-line magazín Tukutuku. Jmenuje se Dceru musím mít na vodítku.
Vlastně Barborka byla spouštěčem pro nápad založit magazín ATYP. Dopsala jsem o ní text a najednou jsem měla pocit, že je to málo, co mohu pro děti s autismem a jejich rodiny udělat. Své myšlenky jsem dala do slov a manžel zareagoval: „Založ časopis a začni jim pomáhat.“
Druhý den byla na světě koncepce časopisu ATYP a nadačního fondu. A vděčíme za to dívence Barborce.
Eliška
Často od milovníků psů slýchávám větu: Já lidi moc nemusím, radši ty psy. Jednadvacetiletá Eliška miluje lidi, tak i snad veškerá zvířata. Nejvíce však psy. Její maminka vypráví, že její dcera nemůže chodit sama do školy nebo na kroužky už jen z toho důvodu, že by tam nikdy nedošla. S každým pejskem, kterého potká, se musí seznámit a vyzpovídat jeho páníčka.
Eliška je autistka s mentální retardací. Její příběh bychom rádi přinesli v tištěném magazínu ATYP. Elišce jsme slíbili, že bude na titulce. To ji nemůžeme zklamat.
Elišku také znáte z videa, které jsme natočili na podporu rozjezdu magazínu ATYP.
Aktuálně je k vidění na portálu Hithit, kde nás můžete podpořit.
